1. Uvedení do děje
Česká stopa v objednaném detektivním vyšetřování prezidenta FIA. Světový motorsport se na konci roku 2025 nachází ve vážné institucionální krizi, která sahá za hranice běžné sportovní politiky a dotýká se také mezinárodního práva, antimonopolní legislativy a sporů o kontrolu nad jedním z nejlukrativnějších sportů světa. Tato zpráva, vycházející z veřejně dostupných zdrojů, se zaměřuje na situaci kolem Mezinárodní automobilové federace (FIA) a jejího prezidenta Mohammeda Bena Sulayema.
Jedním z klíčových motivů je údajné zapojení americké vyšetřovací a poradenské společnosti Guidepost Solutions LLC, která má podle specializovaných médií prověřovat vnitřní procesy FIA a možná etická či compliance rizika ve vedení federace. Jména vyšetřovatelů Lou Milione a Bob Brisolari a tvrzení o jejich aktivitách vůči představitelům FIA se objevují v novinářských analýzách, FIA ale jejich mandát ani rozsah práce veřejně oficiálně nepotvrdila.
Do popředí se přitom dostává i český delegát FIA, člen Světové rady motorsportu (WMSC) a prezident Autoklubu ČR JUDr. Jan Šťovíček, který ve svém dopise ostatním členům FIA upozornil na činnost externích vyšetřovatelů a na to, že kontaktovali i jeho rodinné příslušníky. Jeho pozice je výjimečná kumulací funkcí ve FIA (auta) i FIM (motorky) a dlouhodobými vazbami na současné vedení federace, což z něj činí jednoho z výrazných aktérů celé situace.
Celý spor se odehrává na pozadí blížících se prezidentských voleb FIA v prosinci 2025, soudního řízení ve Francii, v němž kandidátka Laura Villars napadá volební pravidla FIA jako nedemokratická, a otevřené kritiky některých bývalých funkcionářů, včetně dlouholetého komisaře Tima Mayera. Paralelně s tím americké Ministerstvo spravedlnosti (DOJ) vede antimonopolní vyšetřování vůči Liberty Media jako vlastníkovi komerčních práv F1 v souvislosti s odmítnutím vstupu projektu Andretti‑Cadillac, což dále zvyšuje právní a politický tlak v okolí FIA a Formule 1. Tato zpráva je strukturována tak, aby nabídla přehled hlavních mocenských linií, klíčových osob a právních rizik, kterým federace v tomto kontextu čelí.
2. Institucionální architektura a éra Mohammeda Bena Sulayema
Pro pochopení závažnosti současných sporů kolem FIA je nutné zasadit mandát Mohammeda Bena Sulayema do historického a institucionálního rámce federace. FIA vznikla v roce 1904 a je registrována podle francouzského práva jako nezisková asociace typu „Association Loi 1901“, což jí dává zvláštní právní status, ale zároveň ji podřizuje francouzským pravidlům pro hospodaření, účetnictví a dohled nad neziskovými subjekty.
2.1 Přechod moci a změna stylu řízení
Mohammed Ben Sulayem byl zvolen prezidentem FIA v prosinci 2021 jako nástupce Jeana Todta, přičemž získal výraznou podporu mimoevropských členských klubů a představitelů segmentu „mobility“. Bývalý úspěšný rallyový jezdec a šampion Středního východu vstoupil do funkce s agendou finanční konsolidace, modernizace struktury FIA a důrazu na transparentnost a diverzifikaci příjmů.
Jeho působení však rychle přineslo napjatější vztahy s držitelem komerčních práv F1, společností Liberty Media. V několika případech FIA veřejně komentovala komerční otázky (například spekulace o hodnotě šampionátu či počet závodů), což Liberty vnímala jako zásah do oblasti, kterou považuje za svou pravomoc, a došlo k otevřeným výměnám názorů mezi vedením FIA a FOM.
2.2 Interní atmosféra a odchody klíčových osob
Někteří bývalí funkcionáři a zaměstnanci FIA popisují interní atmosféru za éry Bena Sulayema jako silně centralizovanou a konfliktní, přičemž v médiích se objevují formulace typu „reign of terror“ či kritika údajné „iluze integrity“. Tyto výrazy jsou citacemi či shrnutím názorů konkrétních kritiků, zejména bývalého dlouholetého komisaře Tima Mayera, nikoli oficiálním hodnocením nezávislého orgánu.
Faktem je, že v letech 2023–2025 odešla z FIA řada vysoce postavených osob: první generální ředitelka FIA Natalie Robyn rezignovala po relativně krátkém působení, sportovní ředitel F1 Steve Nielsen organizaci opustil po neshodách ohledně řízení sportovní části šampionátu, komunikaci FIA vedl jen omezenou dobu Luke Skipper a dlouholetý komisař Tim Mayer byl po sporu kolem GP USA 2024 vyřazen z panelu komisařů s oficiálním odůvodněním „střet zájmů“. V roce 2025 odstoupil také Robert Reid z funkce místopředsedy pro sport, což média interpretují jako další signál vnitřního napětí ve vedení.
To, že kritici tyto odchody označují za „exodus“ a mluví o „potápějící se lodi“, je tedy interpretace a jazyk komentátorů, ale objektivně lze konstatovat, že změny na vrcholu FIA byly v posledních letech nezvykle časté a zasáhly klíčové posty.
2.3 Etické kauzy jako předpolí dnešních sporů
V letech 2023–2024 čelil Mohammed Ben Sulayem dvěma významným podnětům u etické komise FIA, které se týkaly údajného ovlivňování sportovních rozhodnutí. První se vztahoval k Velké ceně Saúdské Arábie 2023 a otázce, zda měl prezident FIA nepatřičně intervenovat v souvislosti s penalizací Fernanda Alonsa; druhý se týkal tvrzení, že měl usilovat o zablokování homologace nového městského okruhu v Las Vegas před jeho debutem.
Etická komise FIA v březnu 2024 oznámila, že v těchto věcech nenašla dostatek důkazů k závěru, že prezident porušil pravidla, a Bena Sulayema formálně očistila. Přesto tyto epizody zůstaly významným zdrojem kritiky a nedůvěry vůči vedení FIA a dodnes jsou citovány v médiích i v rámci vnitřních debat jako příklad napětí mezi sportovními a politickými zájmy.
Spojování těchto etických kauz s pozdějšími aktivitami externích vyšetřovatelů (včetně Guidepost Solutions) se v novinářských analýzách objevuje jako možný kontext či motivace, avšak neexistuje veřejný oficiální dokument, který by přímo potvrzoval, že právě tyto případy byly přímým podnětem k současnému externímu šetření.
3. Guidepost Solutions LLC: externí forenzní šetření
Pokud jsou informace z odborných médií a interní korespondence ve FIA přesné, zapojení společnosti Guidepost Solutions do dění kolem federace představuje posun od běžných auditů k forenznímu typu šetření. Nejde o klasickou auditorskou firmu „velké čtyřky“, ale o poradenskou společnost se silným zaměřením na compliance, interní vyšetřování a forenzní analýzy, v jejímž vedení působí řada bývalých představitelů amerických bezpečnostních složek.
3.1 Profil vyšetřovatelů
Podle informací, které zmiňuje mimo jiné investigativní novinář Joe Saward a které se odrážejí i v dopise Jana Šťovíčka adresovaném členům FIA, se na šetření mají podílet Louis (Lou) J. Milione a Bob Brisolari. Lou Milione je v Guidepost Solutions prezentován jako President of Global Investigations a ve své předchozí kariéře působil ve vysokých funkcích u americké DEA, včetně vedení jednotek zaměřených na nadnárodní zločinecké sítě, drogové kartely a korupci zahraničních činitelů. V rámci civilní sféry se podílel i na projektech v oblasti dodržování předpisů ve farmaceutickém průmyslu (kauza opioidů) a dalších vysoce regulovaných odvětvích.
Bob Brisolari je v materiálech Guidepost uváděn jako Senior Managing Director se zaměřením na interní vyšetřování, compliance a monitorování rizik, rovněž s minulostí u DEA. Nasazení takto profilovaných expertů na sportovní federaci působí nezvykle a minimálně naznačuje, že zadavatel šetření (ať už jde o vnitřní struktury FIA, nebo jiné subjekty) hledá forenzní pohled, který přesahuje čistě sportovní nebo PR rovinu. Přímé závěry o tom, že cílem je vyšetřování možné trestné činnosti například pod jurisdikcí amerického zákona FCPA (který postihuje korupci zahraničních úředníků, pokud má vazbu na americký finanční systém), jsou však v tuto chvíli pouze interpretací komentátorů.
3.2 Způsob práce a kontaktování rodinných příslušníků
Joe Saward ve svém „Green Notebook“ uvádí, že externí vyšetřovatelé kontaktovali rodinné příslušníky funkcionářů FIA, a zmiňuje v této souvislosti právě Jana Šťovíčka, který si na takový postup stěžoval v dopise rozeslaném uvnitř federace. Z popisu vyplývá, že jde o relativně tvrdý styl šetření, známý z případů, kde se prověřují širší majetkové a vztahové sítě – přímé ověření těchto kroků ale existuje jen ve formě tvrzení dotčených osob a novinářských zdrojů, nikoli v podobě oficiálního vyjádření FIA nebo Guidepost.
V komentářích se tento přístup přirovnává k metodám používaným v komplexních kauzách organizovaného zločinu nebo v rámci amerických zákonů typu RICO, tedy s cílem zjistit, zda rodinní příslušníci nečerpají výhody z postavení funkcionářů, vytvořit tlak na spolupráci a případně zmapovat finanční toky vedené přes širší okruh osob. Označení vyšetřovatelů za „zlé a brutální“ („mean and beastly“), které Šťovíček podle Sawarda použil, tak vypovídá především o subjektivním vnímání intenzity šetření ze strany dotčených, nikoli o právním hodnocení postupu Guidepost.
3.3 Otázka předání informací americkému Ministerstvu spravedlnosti
V části komentářů se objevuje hypotéza, že závěry práce Guidepost by mohly být relevantní pro americké Ministerstvo spravedlnosti (DOJ), které vede vlastní antimonopolní šetření vůči Liberty Media / F1 v souvislosti s odmítnutím projektu Andretti‑Cadillac. Některé neoficiální komentáře na sociálních sítích a v blozích spekulují, že určitá zjištění by mohla být DOJ předána nebo využita jako podpůrný materiál, nicméně v okamžiku psaní tohoto textu neexistuje žádný veřejný dokument ani oficiální prohlášení, které by takový přenos informací mezi Guidepost a DOJ potvrzovalo.
Jisté je pouze to, že DOJ skutečně prověřuje možné porušení amerických antimonopolních zákonů v souvislosti s odmítnutím vstupu Andretti‑Cadillac do F1, a že jakékoli důkazy o strukturálních problémech v řízení FIA by teoreticky mohly být pro americké úřady zajímavé jako kontext. Jakákoliv silnější tvrzení o „existenční hrozbě“, „přímém zásahu americké vlády do FIA“ nebo „už předané zprávě“ je proto vhodné formulovat výhradně jako hypotézy a scénáře, nikoli jako hotová fakta.
4. Role Jana Šťovíčka: klíčový středoevropský aktér
JUDr. Jan Šťovíček, prezident Autoklubu České republiky (AČR), má v aktuálních sporech kolem FIA výraznější roli, než by odpovídalo velikosti členského klubu z menší země. Jeho vliv vyplývá z kumulace funkcí v mezinárodních strukturách automobilového i motocyklového sportu a z dlouhodobých osobních vazeb v prostředí FIA.
4.1 Profil a vliv
Šťovíček působí ve FIA jako člen Světové rady motorsportu (World Motor Sport Council), tedy nejvyššího rozhodovacího orgánu federace pro sportovní oblast, a podle veřejně dostupných informací se angažuje také v soudních a disciplinárních strukturách FIA. Zároveň zastává pozici ve vedení motocyklové federace FIM, kde je uváděn jako člen Board of Directors a osoba odpovědná za koordinaci vztahů mezi FIA a FIM, což z něj činí unikátní spojovací článek mezi oběma globálními motoristickými organizacemi.
Profesně se profiluje jako právník se zkušeností ve sportovním právu; v českém prostředí vzbudila pozornost zejména jeho úspěšná obhajoba cyklisty Romana Kreuzigera v komplexní dopingové kauze, kde vystupoval proti interpretaci biologického pasu ze strany mezinárodních institucí. Tato kombinace funkcí a specializace mu dává významnou váhu při vnitřních debatách o řízení a regulaci motorsportu.
4.2 Vztah s Mohammedem Ben Sulayemem
Ve veřejných i interních materiálech FIA a Autoklubu ČR je Šťovíček dlouhodobě spojován s podporou Mohammeda Bena Sulayema. Před prezidentskými volbami FIA v roce 2021 Autoklub ČR oficiálně vyjádřil podporu jeho kandidatuře a Šťovíček se prezentoval jako zastánce jeho programu pro federaci. Jeho vztah k současnému vedení FIA byl proto často vnímán jako partnerský a loajální.
V roce 2025 však rozeslal ostatním členům FIA dopis, v němž upozornil na působení externích vyšetřovatelů (uvádí jména Lou Milione a Bob Brisolari) a kritizoval postup, kdy tito podle něj kontaktovali i jeho rodinné příslušníky. Tím fakticky potvrdil, že určité externí šetření ve vztahu k představitelům FIA probíhá, a současně se v něm sám posunul z role čistého spojence vedení do pozice někoho, kdo veřejně artikuluje obavy z metod a rozsahu tohoto vyšetřování.
4.3 Jak je interpretována jeho pozice
Skutečnost, že jedním z prvních, kdo veřejně promluvil o aktivitách Guidepost a jmenovitě zmínil vyšetřovatele, je právě český delegát, vyvolala řadu komentářů a hypotéz o tom, proč se terčem zájmu stala zrovna jeho rodina. Novinář Joe Saward ve svém „Green Notebook“ výslovně uvádí, že jde o jeho spekulace a nabízí více vysvětlení: od možnosti, že Šťovíček má detailní vhled do vnitřního fungování FIA, až po úvahy o sledování finančních toků v souvislosti s evropskými projekty a granty. Tyto motivy ale nejsou podloženy žádným veřejným vyšetřovacím dokumentem – jde o komentář, nikoli o prokázaný fakt.
V některých médiích se objevují i tvrzení, že by Šťovíček mohl v delším horizontu usilovat o kandidaturu na prezidenta FIA, což by jeho veřejné vystoupení proti metodám externího šetření stavělo do dvojí role – jednak jako oběť údajně nepřiměřeného postupu vyšetřovatelů, jednak jako potenciální alternativu k současnému vedení. Žádné oficiální oznámení jeho kandidatury ale dosud neexistuje, a proto je vhodné tyto pasáže rámovat jako spekulace nebo „uváděné v komentářích“, nikoli jako potvrzený fakt.
To, že zpochybňuje postup externích vyšetřovatelů a jejich integritu, odpovídá typické právnické obraně v situaci, kdy někdo cítí tlak vyšetřování na sebe a svůj okruh. Zároveň ale platí, že právě jeho dopis přispěl k tomu, že informace o šetření pronikly do širšího veřejného prostoru – což z něj činí jednu z klíčových postav, skrze které se kauza stala viditelnou.
5. Opozice: Tim Mayer a narativ „vlády teroru“
Debata o směrování FIA probíhá i uvnitř samotné federace a jednou z nejviditelnějších postav kritického tábora se stal Američan Tim Mayer, dlouholetý mezinárodní komisařFIA a sportovní organizátor tří amerických podniků F1, který je zároveň synem bývalého šéfa týmu McLaren Teddyho Mayera.
5.1 Spor kolem GP USA v Austinu
Výrazným zlomem ve vztazích mezi Mayerem a vedením FIA byla Velká cena USA 2024 na okruhu Circuit of The Americas. Po incidentu, kdy se po závodě na trať dostaly stovky diváků, uložili stewardi FIA promotérovi US Grand Prix pokutu 500 000 eur (část z toho podmíněně) za porušení bezpečnostních standardů. Následně COTA společně se sportovním organizátorem US Race Management, s nímž je Mayer spojen, podali tzv. Right of Review, tedy žádost o přezkum rozhodnutí, která vedla k úpravě formulací a podmínek původního verdiktu.
Krátce poté byl Mayer po zhruba patnácti letech vyřazen z panelu stewardů FIA a podle vlastních slov se o konci dozvěděl prostřednictvím textové zprávy od asistenta prezidenta FIA. FIA jako důvod uvedla střet zájmů mezi jeho dlouholetou rolí stewarda a současným působením na straně sportovního organizátora US závodů při Right of Review. Mayer však v rozhovorech tvrdí, že skutečným důvodem bylo to, že se Mohammed Ben Sulayem cítil osobně dotčen tónem a obsahem přezkumného podání, a popisuje svůj odchod jako odvetu za kritický postoj. Tyto motivace jsou ale doložené pouze Mayerovým výkladem, nikoli nezávislým šetřením.
5.2 Prezidentská kandidatura a její stažení
Po svém odvolání Mayer oznámil záměr kandidovat na prezidenta FIA ve volbách v roce 2025 a vystoupil s ostrou kritikou současného stavu federace. V médiích použil termín „reign of terror“ („vláda teroru“) pro popis prostředí, v němž se podle něj zaměstnanci a funkcionáři bojí vyjadřovat nesouhlas, a obvinil vedení z nadměrné centralizace moci v rukou prezidenta na úkor senátu FIA a Světové rady motorsportu. Tyto charakteristiky jsou jednoznačně hodnotícími výroky a vyjadřují Mayerův názor, nikoli závěr nějakého nezávislého orgánu.
Na podzim 2025 Mayer kandidaturu stáhl s odkazem na to, že za daných podmínek není schopen sestavit kompletní kandidátku ve formátu požadovaném stanovami FIA (včetně viceprezidentů z jednotlivých regionů), což je téma, které souběžně napadá soudní cestou i Laura Villars. V některých prohlášeních ze strany podporovatelů Bena Sulayema zaznělo podezření, že právě Mayer mohl stát za angažováním Guidepost Solutions; Mayer to však veřejně odmítl a žádný veřejný důkaz tuto domněnku zatím nepotvrzuje.
6. Právní bitva ve Francii: Laura Villars a volební pravidla
Paralelně s debatami o vedení FIA probíhá ve Francii soudní řízení, v němž švýcarsko‑francouzská závodnice a kandidátka na prezidentku FIA Laura Villars napadá samotná pravidla prezidentských voleb. Žaloba byla podána u pařížského soudu (tribunal judiciaire de Paris) a zpochybňuje, zda současný systém výběru vedení FIA odpovídá francouzskému právu a demokratickým zásadám, k nimž se federace ve stanovách hlásí.
6.1 Mechanismus „slate“ a prostor pro opozici
Stanovy FIA vyžadují, aby kandidát na prezidenta předložil společně se svou kandidaturou kompletní „slate“ – tedy seznam viceprezidentů a dalších členů vedení reprezentujících všechny regiony světa. Tento model byl oficiálně obhajován jako nástroj zajišťující geografickou vyváženost, kritici však tvrdí, že v praxi výrazně zvýhodňuje úřadující vedení, které si může předem zajistit podporu klíčových osobností v jednotlivých regionech a tím uzavřít prostor pro konkurenci.
Média uvádějí, že tým Mohammeda Bena Sulayema obsadil většinu atraktivních pozic na kandidátce, včetně postů pro Jižní Ameriku či další regiony, kde je počet volitelných funkcí omezený. To podle Villars i Tima Mayera prakticky znemožnilo sestavit alternativní plnohodnotnou kandidátní listinu, protože v některých regionech již nezbývali vhodní kandidáti ochotní vstoupit do opozice (neboť kandidáty na listinu schvaluje současné vedení FIA). V důsledku toho nebyly jiné kandidatury než ta prezidentského týmu Bena Sulayema přijaty, což se stalo jedním z hlavních bodů žaloby.
6.2 Řízení před pařížským soudem
Villars ve svém podání označuje současný volební systém FIA za nedemokratický a neslučitelný s francouzským právem regulujícím činnost asociací, zejména pokud fakticky neumožňuje vznik reálné opozice. Ve veřejných vyjádřeních shrnuje svůj postoj tvrzením, že „demokracie není pro FIA hrozbou, ale její silou“ a žádá, aby soud dohlédl na úpravu pravidel tak, aby umožňovala férovou soutěž více kandidátů.
Součástí návrhu bylo i urgentní opatření, kterým Villars usilovala o odklad prosincových voleb (plánovaných na 12. prosince 2025) do doby, než bude o zákonnosti volebního systému rozhodnuto. Pařížský soud tuto žádost o pozastavení voleb zamítl, což znamená, že hlasování může proběhnout podle původního harmonogramu, zároveň však rozhodl, že samotná žaloba má být projednána v plném řízení s prvním jednáním stanovovaným na rok 2026. Výsledkem je situace, v níž volby formálně proběhnou, ale jejich soulad s francouzským právem a deklarovanými demokratickými principy FIA zůstane předmětem následného soudního přezkumu.
7. Americká fronta: Liberty Media, Andretti a Ministerstvo spravedlnosti
Napětí kolem FIA se částečně prolíná s konflikty, které probíhají ve Spojených státech mezi komerčními zájmy okolo Formule 1 a americkými regulátory. Zvláštní pozornost poutá spor o vstup projektu Andretti‑Cadillac do F1 a následné antimonopolní šetření amerického Ministerstva spravedlnosti (DOJ) zaměřené na Liberty Media jako vlastníka komerčních práv šampionátu. Přímé institucionální propojení těchto procesů s případným externím vyšetřováním FIA (např. ze strany Guidepost Solutions) však veřejné dokumenty zatím nepotvrzují; v dostupných zdrojích se o něm mluví spíše v rovině možných souvislostí a scénářů.
7.1 Kauza Andretti‑Cadillac
V roce 2023–2024 FIA pod vedením Mohammeda Bena Sulayema vedla proces posuzování nových zájemců o vstup do F1 a na podzim 2023 oznámila, že projekt Andretti Global, podporovaný General Motors / Cadillac, splnil sportovní a technická kritéria a získal od FIA „zelenou“ pro další jednání. K finálnímu zařazení do startovního pole však bylo třeba souhlasu držitele komerčních práv, společnosti Formula One Management / Liberty Media, která v lednu 2024 oficiálně oznámila, že vstup Andretti‑Cadillac v dané fázi nepodpoří, mimo jiné s odkazem na nejistou komerční přidanou hodnotu pro šampionát.
Toto odmítnutí vyvolalo v USA politickou reakci. Skupina senátorů a kongresmanů vyzvala Ministerstvo spravedlnosti, aby prověřilo, zda F1, Liberty Media a zúčastněné týmy nepostupují způsobem, který by mohl být v rozporu se zákonem Sherman Antitrust Act – tedy zda nejde o koordinované bránění vstupu potenciálního konkurenta na trh. V létě 2024 pak Liberty Media v rámci komunikace s investory potvrdila, že Ministerstvo spravedlnosti skutečně vede antimonopolní šetření týkající se této záležitosti.
7.2 Možné souvislosti s dalšími šetřeními
Fakt, že Ministerstvo spravedlnosti USA zkoumá strukturu moci a rozhodování ve světě F1, vede část komentátorů k úvahám, že případná zjištění o fungování FIA – například z externích šetření typu Guidepost Solutions – by mohla pro americké úřady představovat doplňkový kontext při posuzování širšího ekosystému kolem šampionátu. Konkrétní tvrzení, že by zpráva Guidepost již byla DOJ oficiálně předána a používána jako důkazní materiál, však v otevřených zdrojích potvrzena nejsou a zůstávají v rovině hypotéz.
Zároveň se v analýzách objevuje paradoxní rovina: Ben Sulayem se veřejně stavěl spíše na stranu projektu Andretti‑Cadillac, což ho krátkodobě dostalo do napětí s komerčním držitelem práv, přesto nyní čelí jak FIA, tak Liberty různým formám tlaku – od antimonopolního šetření Ministerstva spravedlnosti až po mediální a interní kritiku způsobů řízení FIA. Silnější interpretace, že cílem je koordinovaně „oslabit“ regulační moc FIA ve prospěch konkrétních komerčních plánů, nebo že americké vyšetřovací nástroje jsou přímo nasměrované na „změnu režimu“ ve vedení FIA, proto není možné opřít o veřejné důkazy a je vhodné ji označovat výhradně jako spekulativní scénář, nikoli jako konstatované faktum.
8. Závěr: Rozcestí pro FIA
Události posledních let – etická šetření kolem Mohammeda Bena Sulayema, odchody klíčových funkcionářů, právní spor Laury Villars ve Francii a antimonopolní vyšetřování Ministerstva spravedlnosti vůči Liberty Media – ukazují, že FIA prochází mimořádně napjatým obdobím, které přesahuje rámec běžných sportovních konfliktů. Jde o kombinaci vnitřních sporů o způsob řízení federace, tlaku komerčních partnerů a zkoumání ze strany státních orgánů v několika jurisdikcích.
Externí šetření, v němž mají podle dostupných informací figurovat vyšetřovatelé z Guidepost Solutions s bývalými agenty typu Lou Milione a Bob Brisolari, přispívá k dojmu, že část aktérů hledá forenzní pohled na fungování FIA, včetně osobních a rodinných vazeb některých funkcionářů. Zda toto šetření povede k formálním právním krokům, nebo zůstane na úrovni interního reportu a reputačního tlaku, zatím není jasné.
Jan Šťovíček se svou kombinací funkcí ve FIA a FIM a veřejným upozorněním na postup externích vyšetřovatelů patří k postavám, na nichž se současné napětí dobře zrcadlí. Na jedné straně se dlouhodobě profiloval jako podporovatel současného vedení FIA, na druhé straně svým dopisem výrazně přispěl k tomu, že informace o vyšetřování pronikly do širšího povědomí a otevřely další otázky o tom, jaké metody jsou v tomto konfliktu používány.
Právní řízení ve Francii, které vede Laura Villars proti volebním pravidlům FIA, a antimonopolní šetření Ministerstva spravedlnosti vůči Liberty Media vytvářejí situaci, v níž bude legitimita budoucího vedení FIA i struktura moci kolem F1 pod soudním a regulatorním dohledem i po formálním skončení voleb. Pro FIA to znamená, že roky 2025–2026 nebudou jen o personálních výměnách, ale také o tom, zda federace dokáže sladit svou historickou autonomii s požadavky moderního compliance, transparentnosti a konkurenčního práva ve světě, kde je motorsport zároveň globálním byznysem i předmětem politického zájmu.
Autoři tohoto textu Jana Šťovíčka se žádostí o jeho komentář nekontaktovali. S ohledem na naše zkušenosti by do současného dění více světla nepřinesl. Všechny informace v textu jsou veřejně dohledatelné. Tam, kde se jedná o komentář nebo interpretaci, je to výslovně uvedeno.
